Školní

Pedagogika je společenská věda, která zkoumá podstatu, strukturu a zákonitosti výchovy a vzdělávání jako záměrné, cílevědomé a soustavné činnosti formující osobnost člověka v nejrůznějších sférách života společnosti.

Název oboru pochází ze starověkého Řecka. Paidagogos byl vzdělaný otrok, který se staral o děti svých pánů a doprovázel je do školy.

Jako samostatný obor je pedagogika vnímána od počátku 19. století, vlivem německého pedagoga Johanna Friedricha Herbarta. Za jednoho z nejvýznamnějších zakladatelů pedagogiky je však považován Jan Amos Komenský, který žil v 17. století.

• Základní pedagogické vědy – například didaktika, obecná pedagogika, teorie výchovy, apod.
• Hraniční pedagogické vědy – například ekonomika vzdělávání, sociologie výchovy, apod.
• Aplikované pedagogické vědy – například předškolní, školní, vojenská, speciální, apod.

Podle obsahu zkoumání

• obecná pedagogika – zkoumá obecné zákonitosti výchovných procesů
• srovnávací (komparativní) pedagogika – analyzuje výchovně a vzdělávací systémy. Školské soustavy v jiných zemích.
• dějiny pedagogiky a školství – historický vývoj pedagogického myšlení, názorů, praxe.
• teorie výchovy – zkoumá cíle, obsah, metody a formy výchovy morální, občanské, právní, estetické, pracovní, tělesné, ekologické a další
• obecná didaktika – teorie výchovy a vzdělávání
• oborové didaktiky – pravidla správného vyučování v určitém oboru
• pedagogická diagnostika – zabývá se otázkami diagnostikování subjektů. převážně ve školním prostředí
• pedagogická evaluace – zabývá se sběrem a vyhodnocováním dat, týkajících se kvality vzdělávání přímo ve školách a v rámci celého vzdělávacího systému
• pedagogická prognostika – vytváření modelů a strategií budoucího vývoje vzdělávacích soustav a vzdělávacích procesů
• pedagogická teleologie – zabývá se problematikou výchovných cílů
• teorie řízení škol a školství – management školy, řeší otázky vnitřního řízení školy
• technologie vzdělávání – hledá nejúčinnější metody a prostředky na dosažení cílů vzdělávání
• specializované pedagogické disciplíny – například biblio pedagogika, muzeo pedagogika, divadelní pedagogika, mediální pedagogika

Z hlediska věkových stádií rozvoje osobnosti

• předškolní pedagogika,
• pedagogika základní školy,
• středoškolská pedagogika,
• vysokoškolská pedagogika,
• andragogika (pedagogika dospělých),
• gerontopedagogika (pedagogika seniorů, dospělých v již neproduktivním věku)

Speciální pedagogické vědy

• psychopedie – pedagogika osob s mentálním postižením
• somatopedie – pedagogika osob s tělesným postižením, zdravotním oslabením nebo onemocněním
• logopedie – pedagogika osob s narušenou komunikační schopností, a to jak vady řeči (dyslálie), tak i specifické vývojové poruchy učení, nemluvnost, narušenou plynulost řeči a další
• surdopedie – pedagogika osob se sluchovým postižením
• tyflopedie (oftalmopedie) – pedagogika osob se zrakovým postižením
• etopedie – pedagogika osob s poruchami chování
• speciální pedagogika osob s kombinovaným postižením
• specifické poruchy učení (parciální nedostatky) nebo chování
• speciální pedagogika osob s mimořádným nadáním

Z hlediska oblasti aplikace

• rodinná
• sociální
• profesní
• vojenská
• volného času
• výchova v nápravných zařízeních
• a různá další

• Filozofie – věda o všech otázkách života člověka, zákonitostech poznávání a učení, hledá smysl existence člověka
• Sociologie – věda o lidské společnosti a úloze člověka v ní. Popisuje sociální vztahy mezi lidmi, institucemi a ve společnosti obecně
• Logika – studuje objektivní podmínky správnosti, myšlenkovou cestu, která vede k daným závěrům.
• Etika – zabývá se morálkou a mravností. Snaží se rozlišovat a poznávat zlo, dobro, štěstí, svědomí a úmysl.
• Estetika – zkoumá oblasti ve kterých člověk vnímá krásno. Zabývá se krásou v přírodě, umění a ve společnosti
• Psychologie – věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí.
• Biologie – biologie člověka a obecná biologie
• Lékařské vědy – medicínské podmínky výchovy a vzdělávání, poznatky lékařských věd prolínají i obsahem vzdělávání

• Odborné slovníky
  • Výkladové slovníky – obsahují termín, který souvisí s pedagogikou a jeho vysvětlení (výklad pojmu)
  • Překladové slovníky – slovníky, které se zabývají překladem pedagogických pojmů z jiných jazyků
• Encyklopedie – mají stejné použití jako slovníky, jednotlivé pojmy jsou zde vysvětleny obsáhleji
• Učebnice – v učebnici lze nalézt vedle základního textu i poznámky, odkazy na odbornou literaturu, zajímavosti. Tematicky navazují na druh a zaměření studia
• Monografie – vědecké nebo jiné odborné dílo, které je komplexně zpracováno jedním autorem na vyšší odborné úrovni. Komplexně zpracovává jedno, obvykle úzce vymezené či specializované téma.
• Didaktické příručky – obsahují mimo jiné i zkušenosti a praktické názory pedagogů, jak učit daný předmět.
• Populárně naučné publikace – jsou určené pro širší veřejnost, věnují se problematice pedagogiky formou, která umožňuje pochopení bez znalosti odborných výrazů.
• Odborné časopisy – věnují se celému spektru pedagogické problematiky, přispívají do nich nejen teoretikové, ale i učitelé s praxe a také politikové či odborní pracovníci ministerstev
• Odborné, metodické a výukové portály – například skolni.eu. (více zdrojů naleznete na této stránce)
• Skripta a výukové materiály vysokoškolských pedagogů

• Národní pedagogické muzeum a knihovna Komenského v Praze – shromažďuje knihy a časopisy z pedagogiky a příbuzných oborů společenských věd. Její fond tvoří cca 470 tisíc svazků a obsahuje mj. knihy, periodika, elektronické dokumenty a mapy.
• Elektronická pedagogická knihovna – poskytuje služby zaměřené především na periodika, oblast literatury, ve které se nové informace objevují nejrychleji.